Jedinečné plemeno - neporazitelný expert při hledání ztracených lidí. Přesto žádná zázračná zbraň.

Jőrg Kempe s Hipie a Ralf Blechschmidt s Hidalgem. Oba policisti pracují ve Freistaatu s bloodhoundy jako první:



  Plauen: V Sasku stoupá počet lidí, kteří jsou hlášení jako pohřešovaní. Především starší ženy a muži a lidé dementní, kteří zabloudí. Hledání osob s Bloodhoundy, tzv. Mantrailing tak získává stéle více na významu.
  Hippie skáče z auta a je šťastná. Sedm měsíců stará fenka se před přáteli stěží krotí, je opřená tlapky na hrudi Jőrga a zkouší mu olizovat obličej. Přesto nepřichází žádný povel „Dolů“, nebo „Místo“. Pozorovatel se diví. Nakonec je Kempe zkušený služební psovod. To by musela být disciplína…

  Hippie nemá ráda povely

  Kempe se směje. „Kdo se dá na výcvik bloodhounda, musí všechno, co se dosud jako služební psovod učil zapomenout. Povely se musí omezit. Musím důvěřovat schopnostem psa, co mi řečí těla ukazuje. To samozřejmě předpokládá, že mě má rád. Při laskání o tom není žádná pochybnost.
  Jestli se společná hra daří, musí Kempe a jeho fenka přímo ukazovat. Tak dnes je ohlášen intenzivní trénink, přesně Mantrailing v Plauen Innenstadt. Koncepce pochází z Ameriky. Stojí na vyhledávání osob na základě individuálního pachu, říká specialista Armin Schweda. Vedoucí záchranné psí stanice krajské organizace v Hofu Bavorského Červeného kříže, který má díky svým zkušenostem trénink na povel. V letech 2004 – 2007 vedl pilotní projekt Vyhledávání osob s Bloodhoundy ve své domovině. Společně s národní bloodhoundí organizací ve Švýcarsku a americkou policií. Tam patří Mantrailer dávno ke každodenní policejní práci. 2007 založil Armin Schweda, jeho paní Tanja a psovod Gerald Schaller dobrovolnou projektovou skupinu. Mezitím se rozběhla kooperace mezi Schwedou a saskou policií.
  Kdo u bloodhounda očekává agresivitu a ostrost, ten se mýlí. U psů to znamená, že jenom ta nejlepší zvířata z každé linie jsou povolovány do chovu., která mají vynikající čichové vlastnosti. Hippie a dalších 5 bloodhoundů kteří dnes trénují působí šťastně a hravě. Jejich kůže visí volně dolů, jakoby jim byla velká. Na čele leží vrásky jako ve věčném zármutku a upřímné srdce obměkčí každého milovníka psů. Stěží uvěřit, že při hledání ztracených lidí a nebo zločinců přináší nejlepší výsledky ze všech čtyřnožců. A přece je to tak. Bloodhoundi mohou pach konkrétní osoby rozlišit i přesto, že na místě bude dalších tisíc lidí. Z každého člověka odpadává za minutu 40 000 shluků buněk. Tyto částice padají na zem a rozkládají se. Přitom vzniká plyn, stejně identický jako otisk prstu. Tuto pachovou stopu sleduje Bloodhound velmi koncentrovaně a bez přestávky dlouhé hodiny, říká Schweda. Samostatně i když bude stopa stará 14 dnů. Běžně pátrací psi nejsou schopni tak dlouho pracovat. Ale varuje, bloodhounda nelze pokládat za žádnou zázračnou zbraň.

  Pes žije v jiném světě.

  Jojo, skoro sedmiletý pes Armina Schweda ukazuje tento pátek své dovednosti tak, jak vysvětloval jeho psovod. Nejprve očichá sáček, ve kterém je vzduch s pachem. Přitom působí trochu otráveně. Jen pomalu začne pracovat. Přece najednou: Jojo silně zatáhne za stopovačku. Rychle běží k nákupní pasáži, kde má současně pravděpodobnost, zaznamenat mnoho lidí, kterých si ale vůbec nevšímá. Přímá cesta jako podle provazu to ovšem není. Pach hledaného se rozšiřuje jako dým v budově. Přesto netrvá dlouho, a hledaný je nalezen. Dobrá práce, chválí Schweda a říká: Když Jojo má pach hledaného v nose, změní se mu celý svět.
  To mají policisté z policejního ředitelství jihozápadního Saska zažité. V Jonahgeorgenstadtu se ztratila stará paní na zastávce autobusu. Sasko požádalo Bavorsko o pomoc. 24 hodin po ohlášení šel Jojo paní hledat. Našel seniorku na šrotišti, kam zabloudila.

  Pátrací nosy ve výcviku

  To byl začátek naší spolupráce, říká hlavní policejní komisař Harald Watzke, vedoucí stanice služebních psů Policejního ředitelství jihozápadního Saska. Teď má ředitelství dva bloodhoundy. – Hippie a Hidalgo. V Sasku chtějí proto další. Dva navštěvují již psí školu v Naustadtu.
  Také Hippie se v Plauenu ukázal, že je na dobré cestě stát se stopařem. A ví, že již na 100%: Když Kempe nasadí postroj, je konec veselí a začíná práce.

Fotky z Hofu najdete v naší Galerii.

Mnoho fotografií i s krátkým komentářem jsou na www.bloudi.rajce.idnes.cz